Tajemná říše Matěje Houšky: Do české přírody s výbavou Rigad

Po stopách samotářského vlka, za úhoři do zapomenuté říčky i tváří v tvář zubrům. Nový seriál Tajemná říše Matěje Houšky zavede diváky do české přírody a přiblíží jim zálesácké dovednosti i příběhy divokých zvířat. Jeho autor a ambasador Rigadu nám prozradil, co obnášelo natáčení, kdy měl skutečný strach o svůj štáb a na jaké vybavení v terénu spoléhal.

Tajemná říše Matěje Houšky odstartuje na TV Nova 1. listopadu 2026. Za tajemstvím české přírody se s Matějem můžete vydat i s předstihem – na Oneplay je seriál dostupný už od 25. října.

Vlastní televizní pořad je velký krok. Byl to váš sen od začátku, nebo se nápad na Tajemnou říši rodil postupně?

Televize byla můj jasný cíl už od chvíle, kdy jsem před sedmi lety začal tvořit. Jsem odjakživa velký snílek, ale zároveň se snažím na nic zbytečně nečekat. Když mám nějaký sen, přemýšlím, co můžu udělat pro to, abych se k němu přiblížil.

V seriálu Tajemná říše Matěje Houšky se výpravy za divokými zvířaty prolínají se zálesáctvím. Na cestách ho doprovází také vybavení z Rigadu.

Takhle jsem přistupoval i k projektům, které mi zpočátku připadaly prakticky nedosažitelné. Vlastní dobrodružný dokumentární pořad v televizi byl jedním z nich. Abych ale řekl pravdu, pořád tak nějak nemůžu uvěřit tomu, že se mi ten sen právě teď plní.

Na co se mohou diváci v první sérii těšit?

První série má šest epizod a každá stojí na konkrétním dobrodružství a cíli, za kterým se vydávám. Chci diváky vzít na výpravu, na jejímž konci čeká nějaké odhalení, zážitek nebo vyvrcholení výzvy.

V jednom díle například pátrám po samotářském divočákovi, který uniká zraku lidí. V jiném se vydávám po stopách úhoře a snažím se ho objevit v malé zapomenuté říčce. Čeká nás také Cesta do pravěku se setkáním se zubry nebo pátrání po samotářském vlkovi.

Přirozenou součástí jsou praktické zálesácké dovednosti, moje oblíbené vaření v přírodě, rybaření, vzpomínky a rodinné příběhy. Chci, aby divák po celou dobu cítil, že někam směřujeme. A především mu chci ukázat, že i zdánlivě obyčejná česká krajina skrývá příběhy, kvůli kterým stojí za to vyrazit ven a začít objevovat.

V přírodě natáčíte už řadu let. Co vás při přípravě televizního seriálu nejvíc překvapilo?

Věděl jsem, že příroda vám nic nedá zadarmo a musíte být připraveni na všechno. Nakonec ale byla největší výzvou samotná produkce. Stoupnout si před kameru je ve srovnání s tím ta nejjednodušší práce, taková třešnička na dortu.

Celý seriál jsme zajišťovali s vlastní produkcí. Za každým dílem stojí obrovské množství příprav, plánování, komunikace s televizí, získávání povolení a domlouvání spolupráce s odborníky. K tomu musíte sladit časové možnosti štábu, zajistit filmovou techniku, dopravu nebo licence. Když se něco nepodaří nebo se změní okolnosti, okamžitě hledáte jiné řešení.

Náročné bylo udržet celý projekt a tým pohromadě, dodržet termíny a zároveň dohlédnout na technické i dramaturgické požadavky televize. Byly chvíle, kdy jsem chodil pozdě v noci spát s tím, že tohle nikdy nemůžeme dát. Nemůžete přitom jednoduše vypnout a říct si, že dnes už máte hotovo. Právě tehdy se ale ukáže, jak moc vám na projektu záleží.

Největší výzvou byla podle Matěje samotná produkce. K výpravám v terénu se přidalo plánování, získávání povolení a koordinace celého štábu.

A ze samotného natáčení? Který zážitek vám nejvíc utkvěl v paměti?

Těch je opravdu hodně. (smích) Jeden z nejnebezpečnějších ale přišel ve chvíli, kdy už byly všechny kamery vypnuté.

Při natáčení třetí epizody Cesta do pravěku jsme se štábem zamířili za zubry. Objevili jsme je v malém lesním porostu, ale měli mláďata a já věděl, že přiblížit se k nim může být velmi nebezpečné. V zarostlém terénu bychom navíc neměli dostatečný přehled o okolí.

Rozhodli jsme se proto využít speciální FPV dron. Jenže ten se po několika minutách přehřál a skončil na zemi přímo mezi stádem. Pro dron jsme se nakonec vydali pěšky ve třech a náhle se ocitli jen kousek od zubra s mládětem, kterého jsme předtím v porostu vůbec neviděli.

Pro kluky ve štábu to byl šok. Podařilo se nám zachovat klid, dron vyzvednout a místo opustit. Přiznám se ale, že jsem měl opravdu strach. V tu chvíli jsem cítil zodpovědnost za sebe i za ostatní a věděl jsem, že jediná chyba může mít vážné následky.

Kdybyste měl vybrat nejnapínavější výpravu celé série, která by to byla?

Výprava za samotářským vlkem v páté epizodě. Představte si, že pátráte po zvířeti, které se podle místních farmářů pohybovalo kolem jejich stáda. Jenže jde o oblast, kde o vlkovi desítky let nikdo neslyšel, a odborníci považují šanci, že ho objevíte, za prakticky nulovou.

Několikrát jsem se z lesa vracel s prázdnou. Postupně jsem začínal pochybovat, jestli pátrám po skutečném vlkovi, nebo po něčem, co existuje jen v místních vyprávěních. Když už jsem se rozhodl, že podniknu poslední pokus, přišla zpráva od farmářky: údajný vlk se znovu objevil.

Jak to celé dopadlo, zatím necháme jako tajemství pro diváky. Vždyť jsme přece v Tajemné říši. (smích)

Natáčení pokračovalo i po setmění. Maskovací celta, kterou vidíme za Matějem, patří k vybavení, jež v rozhovoru zmiňuje mezi svými osvědčenými pomocníky do terénu.

Při natáčení vás doprovázelo také vybavení z Rigadu. Co jste měl s sebou?

Na žádné výpravě mi v batohu nechybělo křesadlo fireROD V2 Exotac. Při nocování mi pomáhal spací pytel Tactical 2 Snugpak a moje oblíbená maskáčová celta od Helikonu. A mohl bych pokračovat dál. (smích)

Natáčení v přírodě se hodně liší od práce v interiéru, kde máte pod kontrolou světlo, zvuk i většinu okolních podmínek. My jsme odkázáni na počasí, denní dobu, terén a především na samotnou přírodu. Potřebujeme proto vybavení, na které se můžeme spolehnout. Jsem moc rád, že se mnou Rigad stál u tohoto projektu od začátku.

Je mezi těmi věcmi jedna, bez které si už výpravu nedokážete představit?

Ano, mačeta Kukri Machete KA-BAR. Od prvního dne, kdy jsem ji vzal do lesa, na ni nedám dopustit. Při dobrodružstvích v přírodě mi dodává velkou jistotu.

Právě tahle mačeta se objevila i na obálce mé nové knihy Život zálesáka, která vyšla v říjnu. Čtenáře provází od dětských toulek kolem lesního potoka až po výpravy do mongolské divočiny. Jsou v ní příběhy, zálesácké vychytávky i tipy, jak si poradit v divočině, rozdělat oheň, najít vodu, postavit přístřešek nebo číst stopy zvířat.

Praktické zálesácké dovednosti doplňují v seriálu pátrání po zvířatech. Nechybí ani rybaření a Matějovo oblíbené vaření v přírodě.

Co byste doporučil lidem, kteří chtějí začít objevovat českou přírodu, ale zatím nemají mnoho zkušeností?

Ať si nejdřív pustí Tajemnou říši! (smích) Hlavně bych jim ale doporučil, aby se nebáli začít. Nemusí hned vyrážet na několikadenní expedice nebo zdolávat náročné trasy.

Úplně stačí vzít batoh, vyrazit do nejbližšího lesa a začít si všímat věcí, kolem kterých člověk běžně jen projde. Pozorovat zvířata, sledovat stopy nebo si sednout k potoku a chvíli poslouchat, co se kolem děje.

Právě tehdy člověk zjistí, kolik krásy a tajemství máme doslova za humny. Doufám, že seriál Tajemná říše Matěje Houšky i kniha Život zálesáka budou další inspirací vyrazit ven.

Matěj Houška inspiruje k výpravám do české přírody

Matěj si splnil sen o vlastním televizním seriálu a do české přírody teď bere i diváky. Jak dopadlo pátrání po samotářském vlkovi a co dalšího cestou objevil, už prozradí samotná Tajemná říše.

Nás v Rigadu těší, že ho při těchto výpravách doprovází i vybavení z naší nabídky. A jestli po některém dílu dostanete chuť sbalit batoh a vyrazit do lesa, Matěj dosáhl přesně toho, o co mu jde.