Dnes se pokusíme položit si zapeklitou otázku, jaké láhve na pití jsou nejlepším kompromisem kvality, ceny, váhy a přesto i dostatku objemu. Řada lidí dnes totiž stále tahá po lesích recyklovatelné jednorázové vodní láhve, které se takto samozřejmě používat nesmí!
„I když vám možná vyhovuje typ lahve i obsahu určitého typu, u vaší rodiny to tak být nemusí. Speciálně je pak třeba sledovat, co a jak pijí děti, což je tím důležitější, čím mladší dotyčný je.“
Proč zvolit vždy BPA free láhev mezi plasty?
Plastické vodní láhve / láhve na pití jsou dobrou volbou pro řadu krátkodobých využití ze strany většiny moderních uživatel. Jsou pohodlné a dostupné ve většině obchodů. Obvykle je ale lepší nechávat je na co nejchladnějším místě, aby voda v nich nedostala známý plastový „došmak“.
Jde o (bráno aspoň z hlediska váhy) o to nejlehčí řešení jaké dnes máte k dispozici. Jak je ale plast místy tenký, může zde být náchylný na prasknutí, popíchnutí kamenem, plotem, stanovým kolíkem či na podobnou nehodu.
Každý na světě dnes ví i to, že známé recyklovatelné vodní láhve jednorázového typu z obchodu je možné použít jen jednou, jinak se z nich garantovaně uvolňují chemikálie. (Jsou šílenci, co vaří vodu na ohni přímo v nich, ale určitě vám to nedoporučujeme. Jsou na jedno použití a tečka!
Připomínáme, že BPA (Bisphenol A) je toxická látka s jejíž pomocí se plasty a tmely / pryskyřice vyrábí. Ale žádný z výrobců ji nadále nepoužívá a tím méně v BPA-free láhvi. To ale jistě neznamená, že nepoužili jinou komponentu, kterou zatím ještě nestihli zakázat. Rozhodně pochybujeme, že to nadále výrobci dělají v ekologicky čistém mléku či borůvkové šťávě…
PETE (polyethylen-tereftalát) je dnes považován za bezpečný pro vodu, sodovky a džusy.
Když skladujete plastové recyklovatelné lahve, tak používejte samozřejmě zásadně metodu, jenž zajistí, aby nejstarší byla vypita první.
Jde o velmi vytrvalý materiál, jenž je běžnými lidskými cestami obvykle nemožné jakkoliv rozbít (či snad jen ohnout).
Ocel je stále poměrně lehká a to tím spíše, když si uvědomíme, že je tak odolná a navíc ani nereziví.
Tekutiny zde navíc zůstanou déle chladné ve srovnání s hliníkem. I tento malý zádrhel se u nich dá ale vyřešit dvojitou stěnou s vakuem.
V nouzi se dá voda uvařit přímo v láhvi na ohni (raději se podívejte do návodu, co to udělá s případnými barvami a potisky). A láhev se dá (na rozdíl od plastu) pověsit / položit přímo na oheň.
Většina lidí říká, že voda chutná lépe, když ji pijete právě z nerezové láhve (i když, zdaleka nejlepší je v tom staré dobré sklo)
U ocele také nehrozí (tedy když nepočítáme jejich obvykle stále plastové vršky, barvy a potisky), že byste spolkli nějaké chemikálie ze zdí lahve časem se zde hromadící.
Pokud jste citliví na chuť, je to ta zdaleka nejlepší volba, protože nemají absolutně žádnou sekundární chuť.
I sklo má ale své nevýhody: sklo je těžké a může se rozbít (možná je to pro vás výhoda, protože rozbitá láhev se dá použít k výrobě ostrého improvizovaného nože a hrotů na šípy třeba).
Ve skle se také můžete těšit z toho, že vám zde déle vydrží věci teplé a studené. Sklo dnes také patří k materiálům velmi levným. Kdo nechce opravdu o plastech ani slyšet, může zde namísto špuntu tradičního šroubovacího použít zábrusový tvořený opět výhradně sklem.
K jejich výhodám patří i to, že je můžete dát na Slunce a po pár dnech vám vydezinfikuje Slunce vodu díky svým paprskům. To je metoda, jenž se používá v řadě zemí třetího světa. Vyžaduje ale (celkem logicky) slunečné počasí.
Co se týče hliníkových láhví, tak ty váží patrně nejméně. Určitě mnohem méně jako sklo i ocel. Jsou tedy dobrou volbou tehdy, když šetříte každý gram na opravdu hodně dlouhých pochodech.
Stejně jako v ocelových a skleněných, dá se v i nich uvařit voda, ale raději nic jiného (určitě si v něm nedělejte standardně nudle), protože hliník se obvykle uvolňuje ze stěn do vody s jiným než neutrálním pH. To se výrobci snaží řešit speciálními povrchy a emulzemi, jenž tomu zabraňují, ale jelikož jen málokdo má možnost si to ověřit a otestovat jsa zkušený ocelář a chemik, nezbude, nežli důvěřovat výrobci…
Hliník je robustní materiál a vydrží téměř totéž co ocel, maximálně se vám povede jej někde trochu ohnout.
Většina hliníkových lahví na pití je opět BPA free.