Osobně vidím tuto epizodu naší historie jako dobrou testovací jízdu pro nás všechny: pokud by „10“ byl skutečný blackout po celé Zemi, tak pak tohle byla „1“ a jakási testovací jízda. Mé důvody budou níže a moje naučené lekce tamtéž. Otázka je, co jste si z toho všeho odnesli vy?

I když aktuálně celý svět šílí kvůli nemoci COVID-19, tak nezapomínejte, že to je jen špička ledovce. Navíc, začíná jaro, takže se opět vyrojí všemožné hmyzí hrozby. Také porostou možná pro vás alergenní stromy / rostliny. Autor měl již i své první klíště mimochodem.
Řada z lidí okolo preppingu a survivalu ale asi spala lépe jako jiní. Možná jste na škále připravenosti na začátku, možná v půlce. Já jsem si sehnal dvojnásobek všech věci, které potřebuji k rozumnému komfortnímu životu. Dále jídlo na minimálně šest měsíců pro celou rodinu, kdyby na to přišlo a člověk nemohl nic pořídit dalšího půl roku. Léky na více jak tři měsíce, nástroje a nářadí. Dále evakuační lokace má 3,5 tuny hovězího, jezírko na půl akru narvané rybami, věci na čištění / filtrování vody i její následné udržení pro celou rodinu, když bude aspoň průměrně pršet. Dále palivo na měsíc, solární záloha na menší potřeby, dále rozšiřitelnou zahradu, dostatek zkušeností a pokusů právě na zahradě a zásobu semen.
Lekce, jaké jsem se z této události naučil, byly již mnohé, jenž se vzápětí pokusíme naznačit v kompletní formě.
Stále si uvědomuji, jak nepřipravený jsem. Máme sice dost na to, abychom dokončili většinu věcí, jaké se rozhodneme udělat, ale většina se nyní točí právě okolo rozšíření zahrady plus lepšího zajištění dlouhodobého příjmu jídla.
Chce to i více dřeva na stavbu dlouhodobějších projektů, jako je kurník pro slepice, kotec pro králíky a nějaké další drobnosti. Přinejhorším se člověk ale vždy může vydat načerno do lesa… Což vám samozřejmě nedoporučujeme.
Chce to více drátu pro potřeby zahrady, ovocných stromů a oba výše řečené typy obydlí pro zvířata. Ale určitě nehrozí nuda. Boj s přírodou je totiž práce na plný úvazek – každý okolo chce to, co mám na zahradě nyní a budu mít časem (jahody, rybíz, …). Malá zahrada velká jen cca 4 x 4 m sice zatím postačila pro pár našich experimentů a zkoušení, nicméně bude to chtít nadále minimálně 12 x 12. Raději trochu více.
Více celt / ochranných textilií. Nikdy jsem na novém pozemku nezažil pořádnou bouři s krupobitím, takže nezbylo nežli zahradu zakrýt tím, co bylo. Zatím je jich sice dost, ale většina vydrží použitelné tak 1-2 bouře maximálně.
Více jedu a prostředků na komáry, hmyz a mravence. Jen udržet mravence mimo pozemek se vším tím lokálním jarním deštěm je nikdy nekončící boj. Zatím se neukázali ještě vosy a sršni, ale mám tušení, že na sebe nenechají dlouho čekat.

Stát se obětí jakékoliv nemoci, když máte všechny základní věci prepperské / survivalové školy zvládnuté, je velká smůla. Každopádně, přežití vaše a vaší rodiny, to není věc, kterou byste měli brát na lehkou váhu a nedejbože podcenit! I ten největší minimalista potřebuje občas něco extra od civilizace (zanícený zub, …)
Chce to více lékařských zásob obecně, i nedigitální teploměry. Už jsme jsme museli rozdělat poslední láhev antihistaminik (lék na alergie).
Čerstvé produkty budou nyní nejvíce problémové, jelikož nejsou k dispozici věci, co je potřeba sázet na podzim, a to z důvodu změny celého růstového programu. Takže jsme s ním začali až na jaře, jenže poté se objevil náš nový známý COVID-19.
Člověk si nikdy neuvědomí, kolik papírových ubrousků je potřeba na takovéto situace, takže i jejich počet není radno podceňovat.
Člověk také nikdy nemůže mít nadbytek baterií, objednal jsem si 144 dalších. Když už nic jiného, tak proto, aby dodávaly energii sedmi kamerám a foto-pastím okolo.
Chleba je velká potřeba pro moderního člověka (spíše ale psychologická, jelikož ho jí cca jen 10 tisíc let). Když nebyl chleba k mání v počátku šílení okolo nemoci, tak ženuška měla ještě dostatek kvasnic, takže mohla šišku upéct. Když už se rozhodnete vsadit na kynutý chleba, tak ten chce samozřejmě kvasnice. A ty jsou právě Achillova pata naší situace. Pokud tedy chcete péct a nechat jisté věci kynout, tak nezbude příště vědět i to, jak si je obstarat jinými cestami.
Chce to mít vytištěnou i větší sadu článků na téma „jak udělat“ to či ono a to logicky k věcem, s jakými ještě nejsem stoprocentně seznámen. Chleba bez kvasnic je jedna z nich. I když jste sice dost dobří na to, abyste si uvařili a jedli cokoliv v rámci nouzového kempu (nekynuté placky např.), tak je jen velmi těžké o tom občas přesvědčit děti, jenž jsou zvyklé na jídlo určitého tvaru, vůně a chuti. Naštěstí ale ratolest měla stejný názor jako jiní tohoto věku: prostě snědla to, co tam bylo.
Rodina a přátelé se na mě často obraceli s dotazy. Ukazuje se, že někteří jsou více adaptabilní než jiní. Také vím komu nevěřit při konverzaci a držet se raději dále a kdo běhá po městě bez masky nebo provádí jiné hlouposti. Někoho do evakuační lokace zkrátka nepustíme v rámci prevence vlastní rodiny, i kdyby to byl otec a matka.
Toto je jen krátký seznam poznámek a myšlenek. Je ale třeba se z toho poučit a chybějící věci rychle dohnat nákupem.
Jak to celé změnilo právě ty vaše představy a střet s realitou?

