Proč byste v přírodě nikdy neměli nechat stopy

Za oné konstelace, že trávíte spoustu času v úžasné přírodě a outdoorových oblastech obecně, tak je vám asi známa filozofie „Nikdy nezanechávej (nejen) v lese po sobě žádné stopy“. Pro někoho je to dokonce natolik životní motto a mantra, že se daná věc doslova stala součástí jejich desatera. Vnucuje se ale otázka, co to vůbec znamená? V kostce řečeno, je to sada osvědčených a nutných praktik, jenž se postarají o to, že veškeré přírodní prostory lidé svojí návštěvou a působením zatíží co nejméně, ideálně absolutně vůbec.

Moci si užít přírody tak jako naši předkové se stává stále větší výzva s tím, jak nám naše civilizace roste. S o to větší důkladností by jeden každý z nás proto měl přistupovat k této problematice s maximální vážností a v rámci možností omezit své negativní působení zde.

Vezměme si pro příklad jen USA – zde má příroda na 100 milionů návštěvníků ročně jenž provedou na 10 miliard vycházek po celém světadíle. Není tedy divu, že i něčí zdánlivá láska k přírodě se může negativně projevit. Zasažené oblasti trpí nahromaděním nepořádku, zanesením invazivních druhů, erozí cest, znečištěním vody, divoká zvířata si zvykají na lidi, a je tu ještě mnohem více dalších hrůz. I když většina z nás asi nechce přírodě cíleně nějak uškodit, je možné, že v této věci postrádá někdo patřičné znalosti okolo, jak ji chránit. Popřípadě prostě zapomeneme a přehlédneme pár (z našeho pohledu) drobných faktorů, jenž ale mají pro přírodu fatální dopad.

Proto také vznikla i nezisková organizace „Leave No Trace Center for Outdoor Ethics“ / „Nenechte na přírodě stopy“ (https://lnt.org/), jenž se snaží za pomocí svých edukačních programů celosvětově v této věci pomoci. Veškerá filozofie této organizace je vtělena do jejích sedmi zásad, jenž samy o sobě se dotýkají více praktik. Ještě před tím, nežli se vydáte do velkého přírodního neznáma, přijměte za své právě ty, jestliže chcete aby i nadále zůstala příroda přírodou tak, jak ji znáte a proč ji tak milujete. 

Proč bych měl usilovat o to, abych v přírodě nenechal žádné stopy?

I když „zásady žádných stop“ začaly jako postupy a rady pro lidi cestující a zdržující se v hlubších částech, jenž zde kempují často přes noc, následující rady se též vztahují na lidi, jenž tak hluboko do přírody nezajdou. 

Lidé kempující v divoké a hluboké přírodě jsou tedy v tomto smyslu ti, co zde tráví noci a vyrazí sem nejčastěji se svým batohem, tak i lidé s auty, jenž dnes mají dostupnou také nezanedbatelnou část přírody (městské a státní parky). To vše se dotýká i lidí jako jsou osoby, co sem chodí se psem, lidé plánující piknik, běžci a ti, co kempují přímo v obytném autě.

Jakých je sedm principů nenechávání stop v přírodě?

• Plánujte a připravte se dopředu.
• Cestujte a kempujte na pevných a stabilních místech.
• Zbavte se odpadu správnou cestou. 
• Co v přírodě najdete, tak tam také nechte. 
• Minimalizujte dopad vašich ohňů (a obecně, buďte s ohni opatrní). 
• Respektujte divočinu a divoká zvířata.
• Pamatujte i na další návštěvníky.

1. Plánujte a připravte se dopředu

Za oné konstelace, že jste špatně připraveni, tak narazíte na problémy. Dokonce i nedostatek znalostí a zanedbání výzkumu před cestou se vám může velmi nevyplatit a vést zde k situacím, jenž cílí ke stresu, nebezpečné únavě a je možné, že tím vším budete přinuceni provést pár špatných věcí.

Plánování dopředu v kostce řečeno zahrnuje přípravu a důkladné prostudování dané trasy a místa dopředu a také vlastní nachystání se na cestu odpovídajícím způsobem respektujícím tuto znalost a její závěry. 

• Znejte předpisy a všechny speciální směrnice i regulace místa, kam jdete / jedete.
• Připravte se na extrémní počasí, případné pohromy, co vás zde mohou potkat (zlomena noha mimo civilizaci) a havarijní krizové situace.
• Naplánujte si výlet tak, abyste se vyhnuli lidské špičce.
• Když to jen jde, tak se pokuste dané místo navštěvovat s tak malými skupinkami, jak to jen z bezpečnostního hlediska jde. Je možné i tu vaši rozdělit na více?
• Přebalte jídlo koupené do něčeho jiného, abyste v přírodě pak nedělali s původním zbytečný nepořádek.
• I když tomu leckterý oudoorák, survivalista a bushcraftér asi jen těžko odolá, tak používejte výhradně mapu a kompas a nestavte žádné věci z kamení, neznačkujte si cestu lámáním větví, neaplikujte žádné značkovací barvy a ani nezapichujte vlaječky.

Bohužel i dnes v době internetu je stále 9 z 10 lidí hrubě neinformováno o důsledcích svých akcí v lese. A nejhorší jsou logicky ty dlouhodobé, jenž mohou změnit celé druhy. Pokud i vy chcete přispět, přestaňte skrz něj jezdit v motorových vozidlech / kolech, kde chcete. Problém pak je že příroda aplikuje princip kolektivní vlivy – jeden hloupý čin jedné osoby zajistí, že si to odnesou všichni (požár, podcenění laviny vůdcem výpravy, …).

2. Cestujte a kempujte na pevných a stabilních místech

Když zkoumáte své okolí a chystáte svůj piknikový stan anebo kemp, kde budete až do rána, tak dejte přednost terénu, na kterém to nezanechá stopy. Ideální místa tohoto typu zahrnují ověřené a doporučené cesty a kempy. Též kámen, písek, suchá tráva a sníh. 

V populárních místech blízko civilizaci i daleko tedy:

• Koncentrujte se na použití existujících cest a kempů.
• Kempujte nejméně 70-80 m od vodního zdroje včetně jezer a potoků.  
• Držte kempy minimálně velké a zaměřte jejich místa hlavní aktivity na povrchy, kde to nebude tolik vidět a bez aktivní vegetace. 
• Choďte po cestách jednotlivě a uprostřed i tehdy, když je rozměklá nebo rozbahněná. 

V místech zcela bez poskvrny:

• Rozprostřete se při jejich použití, ať zabráníte vytvoření dalšího kempu nebo cesty. 
• Vyhněte se i místům, kde lidský negativní dopad teprve začal. 

3. Zbavte se odpadu správnou cestou

Tento princip se týká všeho od odpadu až po lidské vyměšování anebo vody na opláchnutí.

• Věci doma sbalte, v přírodě rozbalte a pak zase sbalte. Poté prověřte váš kemp a jeho okolí na jakékoliv další potenciální odpadky nebo rozlité / vysypané jídlo. Stará zálesácká zásada je to, vždy místo opusťte čistější, jako jste je našli. Vezměte si proto váš nepořádek, zbytky jídla i obaly apod. 
• Pevné lidské výkaly zahrabte do děr asi tak 25-35 cm hlubokých. A to minimálně 70-80 metrů od vodního zdroje, kempů a cest. Když skončíte s akcí, tak pak jednu každou díru zakryjte. Některá místa typu Muir Base Camp na Mount Rainier nebo oblast u řeky podél Grand Canyonu jsou natolik zanesené již, že je vyžadováno všechny pevné lidské výkaly odnést. 
• Přibalte si věci na hygienu a toaletní papír. 
• V rámci správného umytí vás nebo nádobí se opět vydejte 70-80 metrů od místního zdroje vody / jezera a použijte co nejmenší množství biologicky se samovolně rozkládajícího se mýdla. Vodu pak rozptylte stejnoměrně a nelijte ji na jedno místo.

4. Minimalizujte dopad vašich ohňů (a obecně, buďte s ohni opatrní)

I když jsou táborové ohně nikdy nestárnoucím tábornickým a zálesáckým evergreenem, tak mohou být lehce i ten s potenciálně nejničivějším dopadem na okolí i vás. Lepší volba je v této věci tedy jednoznačně něco jako malá lehká kamínka pro vaření a svíčka / svícen pro světlo. Pro oheň je stejně lákavá i alternativa / možnost sledování hvězd, jenž vyžaduje naopak, aby celý váš kemp byl v naprosté tmě. 

• I v místech, kde je oheň povolen, omezte se přísně a jen na kameny ohraničené prostory, vybavení na vaření poblíž nebo ohně na hlíně nasypané na povrch. 
• Držte ohně na vaření malé. Používejte jen tak velká dřívka, jaká se dají pohodlně zlomit vaší rukou.
• Spalte veškeré dřevo na popel, počkejte, až oheň samovolně uhasne / nebo jej spolehlivě uhaste (vodou ideálně) a poté rozsypte v okolí již studený (!) popel a uhlíky.
• Neberte si dřevo z domu, jelikož tím můžete do místní přírody nasadit různé skryté hrozby typu kůrovec u nás a nemoci. Dřevo si nasbírejte s citem po okolí / kupte od někoho místního. 

5. Co v přírodě najdete, tak tam také nechte

Věta a názor „pořizujte si jen obrázky a nechávejte po sobě jen otisky nohou“ stále platí a to tím spíše dnes. Ale když to nebudete přehánět ani se stopami, tím lépe.  

• Zachovejte, co jste našli pro další – prozkoumejte a prohlédněte si něco dle libosti, ale nedotýkejte se zbytků kulturních, historických či přírodních pozůstatků. 
• Ponechte kameny, rostliny a další přírodní objekty tak, jak jste je nalezli. 
• Vyhněte se zanesení jakýchkoliv invazivních druhů. K tomu bude bezpochyby potřeba očistit si podrážky bot, povrchy nafukovacích lodí a kajaků, stejně jako povrch pneumatik u vašeho auta mezi jednotlivými výlety. 
• Nestavte struktury, improvizovaný nábytek a nekopejte zákopy a odvodňovací kanály. 

6. Respektujte divočinu a divoká zvířata

Nepřibližujte se zbytečně ke zvířatům. Divočina okolo vás vám poskytne lepší pohledy s dalekohledem a snímky s teleobjektivy u digitálních fotoaparátů spíše právě tehdy, když jim dáte volnost než, když se budete snažit přiblížit. 

• Divočinu v jakékoliv formě nesledujte zblízka, ale jen z dálky. Když se totiž přiblížíte zpozorní a zmizí. Nepřibližujte se k ničemu ani je nepronásledujte kvůli snímku.
• Zvířata nikdy nekrmte. Tím poškozujete jejich zdraví, měníte přirozené cesty jeho získávání jídla a potenciálně je vystavujete více predátorům, co to ucítí nebo jim po něčem civilizačním bude zle (kynuté pečivo). 
• Ochraňujte jak své zásoby, tak i odpad tím, že obojí budete skladovat separátně. 
• Mějte své domácí mazlíčky stále pod dohledem a ovladatelné. Když vyráží za zvěří a plaší ji, to je raději nechte doma. 
• Vyhněte se cestám sem v době, kdy je zde něco pro zvířata extra stresujícího: hnízdění, čas toku, sezení na vejcích, výchova mladých a extrémní zima.     

7. Pamatujte i na další návštěvníky

I zde nám to nedá, nežli sáhnout po frázi „Chovejte se k jiným tak, jak chcete aby se jiní chovali k vám“. A venku to platí rovněž. Bohužel dnes je u nás standardem že jak  zvěř tak lidi zde plaší stáda nudících se / rozmazlených majitelů čtyřkolek a výkonných motorek, jenž si jezdí kudy chtějí a kdy chtějí.

• Respektujte další návštěvníky a chraňte kvalitu jejich zážitku.
• Buďte zdvořilí a klidně uhněte z cesty a to tím spíše když je to někdo starší, zraněný apod.
• Ne každý je na psy zvědavý, takže zabraňte mu vyrážet po ostatních.
• Ponechte přírodní zvuky, nechť zazní v plné síle. Vyhněte se řvaní, povykování a hlasitým zvukům.
• Dávejte si pauzy mimo cestu a davy jiných lidí evidentně patřících k sobě. 
• Uhněte věcem, jenž nemohou uhnout vám – koním, vozům atd. To vše myšleno v extrémním terénu, kde je často lidská noha obratnější.